Podle aktuální Zprávy o aktualizaci a stavu Evidence čerpacích stanic pohonných hmot v ČR k 3. 1. 2022 eviduje MPO celkem 3 978 veřejných stanic, tedy těch, které může využívat běžný motorista. To představuje 52,1 % z celkového počtu všech evidovaných ČS a výdejních jednotek. Zbytek jsou stanice s vymezeným přístupem a prodejem nebo neveřejné výdejní jednotky v areálech různých podniků či autodopravců.
Rekordní počet čerpacích stanic v Česku
Počet sice ve srovnání s loňskými statistikami klesl, podle MPO to však s velkou pravděpodobností není dáno skutečným snížením jejich reálného počtu. Pouze proběhly stejně jako loni nutné korekce v databázi související se vznikem povinnosti evidence neveřejných výdejních jednotek. Řada čerpacích stanic totiž byla dle zmíněné zprávy MPO historicky nesprávně evidována jako veřejné, ve skutečnosti se jednalo o stanice neveřejné. Jejich vlastníci a provozovatelé tak přicházeli na to, že řada jejich čerpacích stanic/výdejních jednotek je již evidována (tj. často přihlášena již jejich předchůdci ve společnostech), ovšem někdy s chybným statusem (jako veřejná nebo s vymezeným přístupem).
TIP: Spotřeba nafty opět roste. Benzínu ale projezdíme méně díky covidu i alternativním pohonům
Papírově tak počet veřejných čerpacích stanic druhým rokem po sobě klesl. „V kategorii ‚standardních‘ čerpacích stanic, které nabízejí především benzín a naftu, případně i CNG, LPG nebo dobíjecí stojany, celkový počet nadále roste obdobným tempem jako v předchozích letech,“ popisuje Damir Duraković, generální ředitel nákupní aliance Axigon, jež poskytuje tankovací a CNG karty i Energokartu pro dobíjení elektromobilů. „Loni tak přibylo pět standardních čerpaček, kterých je nyní evidováno celkem 2 848, tedy nejvíce v historii,“ dodává Damir Duraković.
Přibývají stanice s výdejem LPG i CNG
Nadále přibývají též stanice určené pro automobily, které jsou v rámci Národního akčního plánu čisté mobility (NAP ČM) považovány za „čisté“. Těmi se rozumí vozidla na plyn a elektromobily či hybridy. Čerpacích stanic s prodejem zkapalněného ropného plynu (LPG) je nyní 970 a jejich počet se i v roce 2021 mírně zvýšil o 6. Vyšším tempem poté stále přibývají plnicí stanice stlačeného zemního plynu (CNG), kterých loni v evidenci MPO přibylo 11. K tomu v Česku fungují již 3 stanice se zkapalněným zemním plynem (LNG) určeným pro pohon tahačů. U některých veřejných čerpacích stanic by měl být už letos uveden na trh vodík, očekává Václav Loula, tiskový mluvčí České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu, podle něhož lze v tomto roce počítat také s celoplošným zavedením benzínu E10 u nejprodávanějšího benzínu v oktanové hladině 95. „Dále bude pokračovat rozšiřování nabídky alternativních pohonů, zejména v kategorii rychlodobíjecích míst, ale i plniček LNG či CNG,“ říká Václav Loula.
Nabíječky rostou jako houby po dešti
Dobíjecí stanice pro elektromobily zažívají skutečně enormní růst. MPO jich ke konci loňského září eviduje už 799, což je oproti roku 2019 více než trojnásobek. Největšími provozovateli jsou dle dat MPO Skupina ČEZ (312 nabíjecích stanic), Pražská energetika (143 nabíjecích stanic) a E.ON Energie (85 nabíjecích stanic). Dohromady pokrývají více než dvě třetiny tuzemské dobíjecí sítě.
TIP: V Česku fungují první nabíječky napájené pouze obnovitelnou elektřinou
Nové nabíječky nicméně přibývají rychlým tempem, a proto se aktuální čísla výrazně liší od statistik MPO dostupných ke konci třetího kvartálu loňského roku. Skupina ČEZ podle svého sdělení již provozuje 383 stanic a pro letošní rok plánuje další stovku nových dobíječek. Pražská energetika již také překonala hranici 300 dobíječek a uvedla, že letos počítá se zprovozněním dalších přibližně 60 až 70 stanic, možná i víc. E.ON v současnosti provozuje 131 stanic a v tomto roce má v plánu zprovoznit dalších asi 150 nabíječek s cílem přiblížit se k celkovému počtu 300 stanic.
