Podle Českého plynárenského svazu (ČPS) průběžně roste prodej plynových kotlů i počet smluv o zavedení zemního plynu. Současně narůstá počet opětovně zprovozněných, takzvaných mrtvých přípojek. Rostoucí zájem o zemní plyn podle ČPS jednoznačně podpořily kotlíkové dotace, neboť každý třetí kotel jimi dotovaný byl plynový.
Na výměnu starých kotlů na tuhá paliva, které splňují jen 1. nebo 2. emisní třídu, už zbývá poslední necelý rok a podle odborníků jsou jich stále v provozu statisíce. Aktuální cenový vývoj přitom plynu vůbec nenahrává. Podle Lenky Kovačovské, výkonné ředitelky ČPS, ale jde o krátkodobý výkyv způsobený souhrou mnoha globálních událostí, které ovlivnily trh s plynem de facto ve stejný moment. „Již v cenách na příští rok je patrné opětovné zlevňování a v horizontu několika měsíců tedy očekáváme postupnou stabilizaci. Nepředpokládám proto, že bude obecně vysoký a dlouhodobý zájem o plynové kotle výrazně snížen kvůli aktuální situaci,“ uvedla Lenka Kovačovská s tím, že investice do nového zdroje vytápění je rozhodnutím na mnoho let dopředu, a domácnosti by proto měly zvažovat právě dlouhodobý trend a perspektivu. A ty má zemní plyn jednoznačně pozitivní.
Rostoucí zájem o zemní plyn potvrzuje také nárůst žádostí o zprovoznění dříve nevyužívaných, takzvaných mrtvých přípojek i rostoucí počet nově plynofikovaných obcí. Přestože Česká republika patří k nejvíce plynofikovaným zemím v Evropě, i zde existuje nemálo oblastí, kde plynová distribuční soustava není dostupná. Mohou to být odlehlé horské oblasti, avšak nejen ty. Podle údajů Českého statistického úřadu je podíl neplynofikovaných obcí velký například ve Středočeském i Jihočeském kraji. V okresech Příbram, Rakovník, Benešov a Tábor není distribuční síť dostupná přibližně pro 80 % obcí. Podobně je na tom rovněž okres Pelhřimov v kraji Vysočina.
Zvýšený zájem o další plynofikaci registruje společnost GasNet, která je provozovatelem největší plynárenské distribuční soustavy v České republice. Zajišťuje 80 % tuzemské distribuce zemního plynu a na území své působnosti eviduje zhruba 70 % obcí s vybudovanou plynárenskou infrastrukturou. „Většinou se nejedná o plynofikaci celých obcí, probíhá hlavně zahušťování stávající plynárenské infrastruktury v již plynofikovaných městech, obcích či jejich částech,“ říká Aleš Gregorovič, tiskový mluvčí společnosti GasNet. „Od roku 2016 jsme zvětšili rozsah našich sítí v těchto oblastech o 118 kilometrů nových plynovodů a evidujeme přes 23 tisíc nových přípojek plynu. Počet obyvatel, kteří žijí v námi plynofikovaných oblastech a mají plyn k dispozici, se za stejné období zvýšil o více než 70 tisíc,“ doplňuje Aleš Gregorovič.
Také v lokalitách, kde není dostupná distribuční soustava zemního plynu, zájem o vytápění plynem roste. Alternativou zemnímu plynu je zde LPG neboli propan-butan známý z klasických ocelových tlakových láhví. V tomto případě se ale zpravidla používá čistý propan dodávaný do zásobníku, který se nachází na pozemku poblíž domu. Lze jej umístit na povrchu pozemku, ale i zapustit pod zem.
„S blížící se povinnou odstávkou starých kotlů na tuhá paliva evidujeme stále větší zájem o propanové vytápění. Loni jsme zaznamenali 85procentní meziroční růst poptávek a stejný trend pokračuje letos. V září jsme dokonce dosáhli rekordního počtu poptávek na instalaci zásobníků u rodinných domů a propan již letos dodáváme stovkám nových zákazníků,“ popisuje Jiří Karlík, generální ředitel společnosti Primagas. „Pro běžný rodinný dům většinou postačí zásobník o objemu 4 850 litrů. Takové množství kapalného propanu odpovídá 27 megawatthodinám energie, což rodině obvykle zajistí vytápění a ohřev vody na celý rok. Využívají se přitom stejné kotle a spotřebiče jako u zemního plynu, které je pouze třeba takzvaně přetryskovat na jiný typ plynu,“ dodává Jiří Karlík.
