Tepelné čerpadlo pracuje na stejném principu jako lednice a není tedy žádný zásadní důvod, proč by nemohlo v létě také chladit. Chlazení tepelným čerpadlem zachovává všechny výhody této technologie – je energeticky účinné a je možné ho pohodlně ovládat. „Tepelná čerpadla typu vzduch-voda je obvykle možné spustit v takzvaném reverzním režimu, kdy teplo z interiéru předávají zpět do venkovního vzduchu. Tepelná čerpadla typu země-voda tuto možnost automaticky nemají, ale mohou ji nabízet,“ popisuje možnosti chlazení tepelným čerpadlem Oto Hanus, technický ředitel společnosti Acond.
Tepelné čerpadlo může chladit příjemněji než klimatizace
Zatímco běžná klimatizace nebo tepelné čerpadlo typu vzduch-vzduch, které lze zpravidla pro chlazení používat také, pracuje tak, že přímo chladí vzduch v místnosti, běžné tepelné čerpadlo funguje jinak. „Tepelné čerpadlo chladí interiér tak, že ochlazuje otopnou vodu v nízkoteplotních radiátorech nebo v podlahovém topení. Už z toho je zřejmé, že se to s takovým chlazením nesmí přehnat. O příliš studenou podlahu doma asi nikdo nestojí,“ říká Oto Hanus. Doplňuje ale, že při vhodném nastavení může být chlazení pomocí tepelného čerpadla a podlahového topení pro mnoho lidí daleko příjemnější než proud studeného vzduchu z klimatizace. Základem je prostě chlazení moc nepřehánět, což ostatně platí i pro běžnou klimatizaci.
Podobně jako u vytápění, také pro chlazení platí, že tepelné čerpadlo pracuje energeticky úsporně a z jedné spotřebované kWh elektřiny získáte více kWh chladicího výkonu. „Chlazení běžného rodinného domu o podlahové ploše zhruba 120 m2 vyjde přibližně na 60–90 Kč denně. Záleží ovšem na tom, jak intenzivně budete interiér chladit,“ popisuje náklady na letní provoz tepelného čerpadla Oto Hanus ze společnosti Acond.
Některá tepelná čerpadla mohou chladit i pasivně
V případě tepelných čerpadel typu země-voda pak existuje i možnost takzvaného pasivního chlazení. V takovém případě v čerpadle vůbec nepracuje kompresor, ale pouze oběhové čerpadlo a voda se chladí v zemním kolektoru. Ten má totiž nižší teplotu než ochlazovaný interiér. „Pasivní chlazení je logicky méně účinné, ale ve srovnání s aktivním chlazením spotřebuje pouze zlomek elektrické energie. Může být proto zapnuté prakticky nepřetržitě a interiér spíše přichlazovat,“ uvádí Oto Hanus, který současně upozorňuje, že schopnost pasivně chladit u tepelných čerpadel země-voda je omezena možným vyčerpáním naakumulovaného chladu. Náklady na pasivní chlazení jsou ve srovnání s aktivním, kdy pracuje i kompresor tepelného čerpadla, asi desetinové.
Obecně lze říci, že tepelné čerpadlo je pro chlazení interiéru vhodné, ale vyplatí se ho kombinovat také s dalšími opatřeními. „Na teplotu interiéru mají největší vliv takzvané solární zisky – tedy prohřívání sluncem skrz okna a prosklené dveře. Vhodným stíněním proto energetické nároky a tím i náklady na chlazení výrazně snížíte, tepelné čerpadlo vám na vychlazení místností postačí a nebudete muset investovat do nákladné klimatizace,“ shrnuje Oto Hanus z firmy Acond.
