LPG se v kontextu plynové krize ukázal jako mimořádně cenově stabilní zdroj energie. Podle České asociace LPG se cena čistého propanu nedostala ani k úrovni vládního cenového stropu, který musel být zaveden u zemního plynu, a průměrná cena pro domácnosti se během loňského roku pohybovala okolo 2,40 Kč/kWh včetně DPH, dopravy a distribučních poplatků. To je v porovnání s rokem 2022 v průměru o 5 % méně.
Od září už bez starých kotlů
Letošní rok se ponese ve znamení odstávky zbývajících starých kotlů na tuhá paliva, které nesplňují alespoň 3. emisní třídu. Po předchozím odkladu kvůli krizi vyvolané válkou na Ukrajině platí zákaz jejich provozu v objektech určených k bydlení od 1. 9. 2024. Z výsledků Sčítání lidu, domů a bytů 2021 vyplývá, že v Česku bylo více jak 60 % tuzemských budov postaveno nebo výrazně zrekonstruováno již před rokem 1990. „U starších domů, které jsou typické vyšší tepelnou ztrátou, většinou není při opuštění tuhých paliv moc na výběr. Nejekonomičtější variantou je zpravidla vytápění plynem, a to i tam, kde není dostupná přípojka zemního plynu,“ říká Jiří Karlík, odborník na LPG a generální ředitel společnosti Primagas.
Moderní plynový kondenzační kotel dokáže s využitím tepla spalin pracovat s účinností až 108 %. Přitom může spalovat zemní plyn nebo propan – je to jen otázka softwarového nastavení kotle, případně jednoduché úpravy provedené servisním technikem. Zatímco dříve mělo propanové vytápění vzhledem k nezávislosti na distribuční síti uplatnění spíše v odlehlých neplynofikovaných oblastech, v současnosti je jeho využití stále širší. „Na propan přecházejí lidé i navzdory tomu, že mají možnost se připojit k distribuční soustavě zemního plynu. Vybudování nové plynové přípojky totiž může finančně výrazně předčit instalaci propanového zásobníku,“ upozorňuje Jiří Karlík.
Domácnosti přecházejí na propan z uhlí i elektřiny
Společnost Primagas eviduje za rok 2023 13% nárůst počtu nových koncových zákazníků. Nejčastěji jde právě o domácnosti, které modernizovaly vytápění. Po odstávce kotle na uhlí přešlo na propan 38 % nových zákazníků, druhý největší podíl ale tvoří odběratelé, kteří opustili cenově nestabilní elektřinu (20 %). Necelá pětina nových instalací jsou novostavby.
V počtu poptávek dominuje Středočeský kraj, kde si propanové vytápění pořídilo bezmála 20 % nových odběratelů. Následují kraje Moravskoslezský a Ústecký. Jde o regiony, které jsou v jinak poměrně hustě zasíťovaném Česku nejméně plynofikované. Dle údajů ČSÚ nejsou v některých okresech Středočeského kraje dostupné rozvody zemního plynu dokonce v 70 až 80 % obcí. „Pro majitele staršího domu je pak logickou volbou propanové vytápění. Dobře zateplené novostavby s nízkou energetickou náročností v neplynofikovaných satelitech velkých měst zase někdy plynový kotel na propan upřednostní proto, že budoucí úspora na provozu zvažovaného tepelného čerpadla nemusí v horizontu jeho životnosti kompenzovat výrazně vyšší pořizovací náklady,“ vysvětluje Jiří Karlík.
