Průměrná reálná mzda, tedy mzda očištěná o inflaci, zároveň pokračuje ve výrazném meziročním poklesu, jenž v letošním prvním čtvrtletí činil 6,7 %.
Údaje o vývoji mezd za letošním první čtvrtletí a také negativní revize mzdových statistik za loňský rok jsou dobrou zprávou z pohledu měnové politiky, neboť mohou zchladit obavy ČNB ohledně potenciálních inflačních rizik na trhu práce.
Meziroční růst průměrné nominální mzdy v letošním prvním čtvrtletí činil 8,6 % a průměrná nominální mzda činila 41 265 korun.
Zaměstnanost v české ekonomice v prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 1,1 % a celkový objem mezd v nominálním vyjádření tak meziročně vzrostl o 9,8 %
Reálná mzda, tedy nominální mzda očištěná o inflaci, klesla v prvním čtvrtletí meziročně o 6,7 %, když finanční trh očekával meziroční pokles reálné mzdy o 6,0 %.
ČNB ve své prognóze zveřejněné počátkem května očekávala pro letošní první čtvrtletí meziroční růst nominální mzdy na úrovni 9,1 % a pokles reálné mzdy o 6,3 %.
Slabší než očekávaný růst mezd v letošním prvním čtvrtletí tak může pomoci k utišení obav centrální banky z možného vzlínání inflačních tlaků v souvislosti s vývojem na trhu práce.
Zároveň byly revidovány údaje za jednotlivá čtvrtletí loňského roku směrem ke slabšímu růstu mezd: dle revidovaných údajů rostla loni průměrná nominální mzda o 5,3 %, původní údaj hlásil růst tempem 6,5 %.
Pro centrální banku představuje vývoj mezd velmi důležitý faktor při rozhodování o nastavení úrokových sazeb.
Vývoj mezd za letošní první čtvrtletí a stejně tak revize historických údajů naznačují, že mzdová dynamika v české ekonomice není silná tak, jak se ČNB obávala.
Jinými slovy: data o vývoji mezd naznačují, že související rizika ve směru možného oživení inflačních tlaků v české ekonomice jsou méně výrazná, než se ČNB anebo finanční trhy mohly obávat.
Statistika vývoje mezd tak podporuje scénář, v němž ČNB již dále nezvýší své úroky a kdy by v závěrečném čtvrtletí letošního roku mohla naopak zahájit proces postupného snižování svých úrokových sazeb.
Pohled na detailní statistiku ukazuje, že hned několik odvětví vykázalo v letošním prvním čtvrtletí dvouciferný meziroční růst nominální mzdy.
Zmínit je třeba především odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu a tepla, kde se průměrná mzda meziročně zvýšila o 23,1 %.
Veřejná správa, obrana a povinné sociální zabezpečení hlásí meziroční nárůst platů o 11,9 %.
Pomyslnou třetí příčku pak dosáhlo odvětví ubytování, stravování a pohostinství s růstem mezd o 11,4 %.
Nejslabší meziroční růst průměrné nominální mzdy hlásí vzdělávání s růstem 3,9 %, druhý nejslabší růst hlásí odvětví peněžnictví a pojišťovnictví, kde se průměrný výdělek zvýšil o 4,8 %.
Za celý letošní rok očekávám růst průměrné nominální mzdy v české ekonomice zhruba na úrovni 8,2 %.
Nicméně, jestliže průměrná inflace za celý letošní rok bude dle našich předpokladů činit 10,4 %, tak reálná mzda klesne o 2 %.
Loni průměrná nominální mzda vzrostla o 5,3 %, reálná mzda za celý rok 2022 klesla o 8,5%
Výrazný pokles reálné mzdy má nepříznivý dopad na spotřebu domácností, což bylo patrné i v údajích o vývoji HDP za letošní první čtvrtletí.
Kombinace poměrně svižného růstu nominální mzdy v oblasti 8 % a poklesu inflace do jednociferných úrovní by ale v letošním druhé pololetí již měla vést k obnovení růstu reálné mzdy s pozitivním dopadem na kupní sílu spotřebitelů.
Radomír Jáč
hlavní ekonom
Generali Investments CEE
