Dalibor Húska, Zuzana Bytešníková | foto: Veronika Pavlačková
Stranou nechce stát ani Mendelova univerzita v Brně, která se orientuje na nanotechnologie v zemědělství, které zatím rozšířené příliš nejsou. „Problémem jsou nejasnosti ohledně jejich potenciální toxicity a především finanční nákladnost na jejich výrobu. Proto nanotechnologie v této oblasti stále čekají v pomyslné frontě na plný rozmach,“ uvedl Dalibor Húska z Ústavu chemie a biochemie Agronomické fakulty.
Nanotechnolgie podle něj v budoucnu najdou široké využití jako nové pesticidy, které budou cílit specificky a v mnohonásobně nižší koncentraci než doposud. „To samé platí pro nanohnojiva. Využití nanočástice najdou i v mnoha metodických procesech, jako například sensory chorob, patogenů a celkového zdravotního stavu nejen rostlin, ale i hospodářských zvířat,“ říká Dalibor Húska.
Jako další příklad uvedl biotechnologie, konkrétně pak nanočástice jako transportéry nukleových kyselin pro genetické inženýrství. „Velký význam budou mít i v potravinářství opět jako sensory ale i jako obalový materiál,“ dodal brněnský vědec s tím, že masovému využití je nanotechnologický svět nejblíže zejména u hnojiv a pesticidů. Mezi top země, které už na nanotechnologie naskočily, pak zmínil Singapur, Čínu a USA.
Vědci z Ústavu chemie a biochemie Agronomické fakulty už přitom mají první větší výsledky v oboru za sebou. Laboratoř syntézy a charakterizace nanomateriálů pod vedením Zuzany Bytešníkové již vyvinula speciální postřik, který ochrání rostliny proti patogenním bakteriím. Přípravky tohoto typu nejsou na trhu prakticky k dispozici, a pokud už jsou, tak je jejich účinnost násobně menší. Univerzita již podala patentovou žádost na postřik, v jednání je i komerční partner, který pomůže know how přenést do praxe. Postřik je směsí nanočástic stříbra a mědi a grafenoxidu. Takto připravený kompozit ochrání rostliny proti škodlivým bakteriím. Výzkum chemiků z Mendelovy univerzity v Brně trval deset let.
